Slonice Hansken
a její cesta po Evropě 17. století
Rembrandtova slonice
Mezi dochovanými díly světově proslulého nizozemského malíře Rembrandta van Rijna (1606-1669) najdeme několik malých skic zachycujících slona. Badatelé z Museum Het Rembrandthuis (Rembrandtovo muzeum v Amsterdamu) v čele s Dr. Michielem Roscam Abbingem upozornili na skutečnost, že umělec musel – vzhledem k anatomické dokonalosti skic – vidět slona naživo. Kde ale mohl Rembrandt, který pravděpodobně z rodné země nikdy ani krátce nevycestoval, potkat slona?
Příběh začíná...
Otázky se postupně chopili historikové a archiváři řady evropských zemí a otevřeli fascinující příběh slonice Hansken, popkulturní ikony 17. století. Tento jedinec, jehož kostru dodnes vystavuje muzeum ve Florencii, má nezastupitelné místo i v biologii. Právě díky Hansken mohl být západními přírodovědci poprvé popsán slon jako živočišný druh. A jak již tušíte, slavná slonice poctila návštěvou Čechy - doložena je její návštěva v Praze, Brně a nově i v Mladé Boleslavi.
Komu Hansken patřila?
O majiteli Hansken, Corneliu Jacobsovi van Groenevelt, který se zhruba dvacet let se slonem potuloval po Evropě, toho nevíme mnoho. Měl být rytmistrem (kapitánem jízdy) u armády a být ženatý s překrásnou paní. Zřejmě se účastnil války proti Španělům. V armádě získal zkušenosti s výcvikem koní, což se později hodilo při výcviku Hansken. Slonici koupil v roce 1636 nebo 1637 za 20 000 zlatých. Byl popisován jako spíše menší postavy, což mohlo být ale jen zdání – kdo by vedle slona nevypadal maličký?
První slon v Mladé Boleslavi
Slon indický
Slon indický (Elephas maximus indicus) je poddruh slona asijského, který žije především v Indii, Nepálu, Srí Lance, Thajsku a dalších zemích jižní a jihovýchodní Asie. Patří mezi největší suchozemské savce. Dospělí samci mohou dorůstat výšky až 3 metry a vážit přes 5 tun, zatímco samice bývají menší a lehčí. Charakteristickým znakem slona indického je jeho menší vzrůst oproti slonovi africkému, menší uši ve tvaru půlměsíce a větší zakřivení hřbetu. Sloní chobot slouží k dýchání, uchopování potravy, pití a také k dorozumívání.
Sloni indičtí jsou býložravci a jejich potrava se skládá převážně z trávy, listů, kůry a ovoce. Denně dokážou spořádat i více než 100 kilogramů rostlinné hmoty. Jsou to společenští živočichové, kteří žijí v menších stádech vedených zkušenou samicí. Díky své inteligenci, dobré paměti a schopnosti učit se byli po staletí využíváni lidmi – například k práci v lese, dopravě těžkých břemen či při slavnostech a náboženských obřadech.
Přestože má slon indický v mnoha kulturách významné postavení a je často považován za posvátné zvíře, jeho populace je ohrožena. Největší hrozbou je ztráta přirozeného prostředí kvůli kácení lesů, rozšiřování zemědělství a staveb, ale také nelegální lov. Ochrana slona indického proto patří mezi důležité úkoly ochranářských organizací i místních vlád, které se snaží zajistit slonům bezpečné životní podmínky a zachovat je pro budoucí generace.
